Kamila
Jméno: Kamila
Příjmení: Mašková
Přezdívka: ehm..tak..z.b.: Padede, Padede Kejmla, Víla, Shabubu, Bubushow, Kamimi...a mnoho a mnoho dalších....
Oblíbené pití: Jsem závislá na Coca-cole...je to tak a nestydím se za to....z toho vyplývá, že nepohrdnu Houbou - Houbu mám moc ráda, dále třeba rum s colou taky chutná...jsem i pro různé alternativy jako třeba Cola s fernetem citrusem...no a když není cola, tak samotný fernet citrus taky není k zahození, hm..zelená, rum...no a svátečně Absinth...je to možná prasárna, ale zelená víla mě naprosto okouzlila už v mých šestnácti letech a toto kouzlo(někdo by možná řekl prokletí)mě drží stále. Když se tak zamyslím.....je v podstatě jedno, co piju, hlavně, že to teče,že?Hlavně, že jsme v míru!(toto je tu samozřejmě napsáno z důvodu, aby jste věděli na co mě můžete pozvat)
Místo, kde mě pravděpodobně najdete: Spící na záchodě. Je to tak. Neptejte se proč. Nemá to cenu. Nevim. Za poslední dobu, ale osvědčené místo, kde, když se Vám ztratím, mě zaručeně naleznete.
Jedné zimní noci, kdy nad Prahou zuřila sněhová bouře se ve čtyři hodiny ranní narodila holčička. Přesné datum bylo 22.12.1984. Děti narozené v adventní čas mají schopnost vidět duchy a mají zvýšený cit pro nadpřirozeno. Krom toho tomuto dítku daly sudičky do vínku i to, že celý život bude prostě jiná než ostatní. Ani ryba ani rak - respektive ani střelec ani kozoroh. Kamila se narodila na rozhraní dvou znamení a je známo, že takovým lidem málokdo rozumí. Kamila to začala pociťovat již na základní škole. Ve vyšších ročnících si její spolužáci všimli toho, že nezapadá mezi ně - ať už stylem oblékání nebo v muzice. Její vkus se lišil od středního proudu. Ona sama se lišila od středního proudu. Občas měla tendence zapadnout - proto ve třinácti začala kouřit - aby mohla chodit se spolužákama po škole do parku a připadat si aspoň chvíli, že patří mezi ně. Brzy jí to opustilo - chodit se spolužákama do parku., kouření nikoli. Doma si všimla zvláštních úkazů - straší tam. Paní Štyklová. Roku 2000 nastoupila na ISŠ Náhorní 1, obor knihkupec. Začala se zajímat o čarodějnictví, četla různé publikace, vykládala karty, viděla duchy a sama kouzlila. Seznámila se se skupinkou lidí, co jí zjevově byli velice podobní. Začali si říkat Společenstvo krále Jiřího.Dlouhý vlasy, mír a láska... Jezdili všichni společně stopem na výlety a užívali si života a svobody. Točili amatérské filmy, zajímali se všichni o umění..Někdy během těchto let okouzlila Kamilu zelená víla. Roku 2004 ukončila studium maturitou a našla si práci ve Vršovickém knihkupectví. Po 4 měsících práci opustila a užívala si dál svobodu a své schopnosti. Bohužel se její psychická vyrovnast kamsi ztratila a ona zjistila, že s její životní spokojeností mizí i její schopnosti čarovat. Doufala, že je to jen dočasné stadium. Ale nebyla schopná se dát psychicky dohromady natolik, aby se mohla věnovat dál této činnosti. Nastal zmatek. Deprese. Ztratila to, čemu mohla věřit. Sama sobě. V říjnu roku 2005 nastoupila pracovat do knihkupectví Fišer na filosofické fakultě. Její vedoucí byla její tehdejší spolužačka ze střední. Doufala, že když bude pracovat zlepší se i její duchovní stránka. V roce 2006 mezi společenstvem už pociťovala stereotyp, který se snažila zahnat cestováním, nechtěla zůstávat v Praze a zažívat stále dokolečka večírky, kde se opakovaly ty samé tváře, ty samé rozhovory. Společenstvo už ani nevyjíždělo na výlety, netočily společně filmy, nechodily na koncerty, kultura žádná. Společenstvo spoutala rostlina zvaná konopí, stačilo jim sedět a koukat na TV. Snažila se zpřetrhat pouta. Až jednou navštívila Pardubice. Tím se nastolila nová etapa jejího života. Cítila, že se stává vílou. Plakala, když toto město opouštěla, ale věděla, že sem se bude vracet. Vracela se. A ráda. Poznala nové lidi, nová místa. Do žil jako by se jí vlil optimismus. Cítila něco, co již dlouho necítila. Lechtala zaparkovaná cizí auta na bříšku, když cítila, že to potřebují. Běhala bosa. Ztotožňovala se s noční oblohou, oslintávala pastelky..Dělala možná pro mnohé lidi nepochopitelné věci, ale ona byla po dlouhé době opět dokonale šťastná. Deprese sice stále útočila, ale Kamila nad ní pomalu, ale jistě vyhrávala. Ne, nechtěla už umřít. našla svoje místo na Zemi. Svůj domov, kam opravdu patří. Ač se jí to spoustu lidí sanžilo vymluvit - NE, tento pocit nešel vymazat. A tak se na jednom Pardubickém večírku v legendárním klubu potkala se Zouhy. Padla jiskra a duo bylo zde. Na jiném večírku v jiné, dnes již zesnulé, legendární hospodě Bio, tato dvojka dostala i pojmenování - duo Padede. V dubnu 2007 Zouhy nastoupila k ní do práce a šílená dvojka ovládla knihkupectví, kde pořádají divoké večírky a nejen je...
Rodina: 2 rodiče a 2 sourozenci
Komentáře
Přehled komentářů
Já Ti nevím, Kocůre - pokud jsi to o sobě do teď nevěděl, tak čaroděj asi nebudeš...zůstaň spíš u toho absolutního blázna...
:,-)
(kocůr /nezávislý pozorovatel/, 16. 7. 2007 23:18)
pláču dojetím, nebo radostí ? ... ,?
už jsem myslel, že jsem absolutní blázen, ale vidím, že jsem "čaroděj-cestovatel"
/@&:!§"()?,.-_'¨¨ˇ´´%=°;
(kamila, 17. 7. 2007 9:32)